Hejhejhej! Čáry máry fu(c)k.

1. května 2013 v 19:51 | Cassie D. Michaelis |  Můj svět
Dlouho jsem nenapsala, za to se omlouvám, ale nějak nebyla vůbec chuť cokoliv smolit a psát... a taky samozřejmě nebyl čas. Pořádně se na net dostanu až o víkendu a ten využívám k jiným účelům než-li k vysedávání u počítače.
Třeba minulý týden jsem byla s Danem na projížďce na motorce - na mé milé JeyWee (Jawa 250), což bylo super. Přiznám se, že na poprvé jsem ji položila, ale na podruhý už jsem si to dávala v pohodě, dokonce jsem pochopila i řazení - třikrát sláva, úspěch. To byla totiž moje první samostatná jízda na takové silnější mašince, která vytáhne až na sto kiláků v hodině - ne, že bych to tedy zkoušela, protože zabít se chci raději jinak. Ačkoliv projížďka to byla libová, plus jsme se ještě zastavili v Hypernově, abychom si koupili nějakou mňamku. A večer předtím jsem zase venčila matičku moji milovanou, takže jak vidíte, jsem nepochybně velmi časově zaneprázdněna a vytížena.

A pokud jde o mé nynější tvoření tohoto článku? Sedím ve společence, na plný pecky mi tu vyhrává hudba a doufám, že mě nepřijde zprcat vychovatelka (tož mám podmínečný vyloučení, tak bych asi brajgl dělat neměla, že) a nebo mě nepřijde vyhodit nějaká moc fajn slečna z tohohle patra, že chce na comp. Upřímně se snažím věřit, že se ani jedno nestane, nebylo by to zrovna fajn.

Myslím si, že bych třeba mohla rozpitvat čarodky, protože to zase jednou byla párty. HADR!
Měla jsem oficiálně dovoleno jít pařit, tak jsem šla. Hned po škole jsem zamířila na místo konání s Emařem - pracovní název pro Ondru, ale můžu mu tak říkat jen já, a není emo, ale má příjmení, které říká, že je - (mimochodem, moje milá čtyřprocentní buznička od nás ze třídy je naprosto boží! byla s ním hrozná sranda, nejvíc šílenosti ve škole a psaní naprosto legendární povídky, kterou také časem snad zveřejním, protože zbytek skvadry si bral studiiní volno...) a Zaknurem, kde jsem si narozdíl od nich dala malou colu s velkým rumem (hehe, oni si pili pívečko) a kecali jsme o blbostech. Stáhla jsem Emaře o hromadu cíg a objednala jsem si taky pivko. Pak Zak i Emák museli odejít, ale stejně už tam byla skvadra Vopičáků, že se mi nestihlo ani zastesknout, ale stejně jsem si dala smuteční pivko - já si důvod prostě vždycky najdu.
Pak jsem vyjela za babičkou, ale bágl jsem nechala v hospě, kde mi jej hlídal M.
Dojela jsem na Florenc a čekala na babi, samozřejmě mě seznámila s nějakou mojí příbuznou, která mě viděla naposledy, když mi bylo asi pět a byla jsem ještě malý roztomilý blonďatý capart... inu dostala jsem na dopití nějakou vodku, co měla v placatici, byla toho asi čtvrtka. Ironické je, že mě pak sama napomínala, ať moc nepiju večer. Babička moje milovaná mi věnovala celý cíga a dala mi ještě nějaký prachy, za což jsem jí samozřejmě nesmírně vděčná. Odjela jsem zpět, kde jsem si rovnou u baru objednala rum s colčou a šla dovnitř páč už hrála nějaká kapela. S DK jsem se potom dělila o cigára a ona semnou o její rumy s colou, což byl docela hardcore, přece jen tam měla v té trojkové skleničce víc rumu jak coly (nojo slečna pana Vysokého, což je docela ironický, když se s ní vždycky zkalím nejvíc). Pak jsem nám šla ještě pro dva čistý panáky rumu, který jsme do sebe koply a hned si objednávaly další. Následovaly samozřejmě pivka, ale DK si svoje vylila, tak jsem rovnou objednala další dvě. Nejvíc jsme tam jako chcípaly smíchy, prostě fakt pohodička, pak jsme šly ven, já byla za panem Vysokým, kterej sice měl, co dělat, ale stejně si tak jako pokecal.
Řekl mi větu, při který jsem málem omdlela štěstím (a ne, nebylo to "ode dneška máš pivo doživotně zdarma") a musela jsem se culit jako pitomec. Ačkoliv nevím, jestli to myslel vážně, ale já posbírám odvahu a zeptám se ho, snad. Ale tak stejně pokud to dopadne tak ve velmi brzké době se kalba opakuje. A to ho prostě někam zatáhnu a zeptám se.
Pak jsem se tam u grilu seznámila s takovými týpky, kteří čekali na prasátko. Tedy vonělo nádherně.
No, řekněme, že seznamování se přes nechuť k vrácení nože je fakt zajímavé. No, netrvalo dlouho a Patrik tam semnou pobíhal ruku v ruce a pak samozřejmě klasicky došlo na kousání se a tak ("nemyslíš si, že už trošku přeháníš?"). Došel zpět Zaknur a hned nám šel pro Morgana s colou.
Luba mi dal kousek ňamuhamumasíííčka a já to spapala. Tak nějak to tam probíhalo, pak se dalo myslím ještě pivko se Zakem a já si v závěru koupila ještě jedno svoje plus jsem šla ještě s DK na panáka a od Pana Vysokého jsem nenápadně upíjela rum s limonádou - zase víc rumu než limonády.
Zak mi furt někam mizel a pak definitivně odešel, já se nechala od Patrika ukecat, že pojedu k nim (za to může rum, já dobrovolně opustila MV... ale tak stejně jsem ráda, protože kluci jakožto V. a T. šli též). Tak se jelo.
Až do Dejvic, huf. No, tam se ještě něco málo pilo, a pak se šlo - mno - spát ("vrků", bohové, to mě bude pronásledovat na věky věků). No, nakonec jsme naspali asi tak dvě hodiny. Pak zewl a vypití několika sklenic vody, cígo, lehkej pokec, pak problémy s otčímem, pak cesta na intr, kde jsme pak ještě pár hodin seděli na lavičce za Billou a snídali asi ve tři odpoledne, prostě krása.

Takže čáry byly fajn, ale pořád hledám jistou příležitost, ale ta by mohla bejt na nějakým koncertě v blízký době, takže tak.

Inu, zase sem píšu kraviny, takže už končím.
Mějte se,
a snad zase brzo něco napíšu
- ne, že bych věřila tomu, že to někdo přečte, že na mě někdo nezapomněl.
Cassinka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Constantin Constantin | 2. května 2013 v 21:58 | Reagovat

Ne nemyslím ;)

2 Czokl Czokl | 2. května 2013 v 21:59 | Reagovat

Vrkůůů, vrkůůů =)

3 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | E-mail | Web | 3. května 2013 v 14:49 | Reagovat

Jop, som zřejmě jediná, kdo na čarodky nikde nepařil a místo toho chrápal doma XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.