Čtyřprocentní punk

3. prosince 2012 v 2:22 | Cassie D. Michaelis |  Můj svět
Áno, já jsem ještě naživu.

Takže zvedejte číše s přípitkem a jásejte, že Cassinka je zpět! (Nebo minimálně zatleskejte u počítače, hehe)
Tak tedy, co bych chtěla zmínit v tomhle článečku... Tak určitě LARP, ačkoliv se odehrál - nu, už je to dlouho, ale byla to super příběhovka, takže ji tady musím zmínit, byť jen okrajově. Dalším bodem pomyslné osnove nejspíš bude koncert, který není tak starou záležitostí - to jest minulý pátek. Nu, předposlední zmíním jak se poznávají lidi a proč tedy začnu mít ráda ježdění autobusem. A závěrem asi zmíním školu a moji (překvapivě) dobrou docházku.

Než se rozepíšu - musím podotknout, že mám poměrně nový blog, kde plánuji shromažďovat veškerou moji tvorbu. Zatím jsem tam hodila nějaké povídky, básničky a tak. Plánuji tam přihodit i ostatní moje dílka - včetně obrázků (nojo, vím, že kreslit neumím) a tvorby, kterou jsem vyprodukovala ještě na gymplu (moje úžasná a dokonalá džíska... lapač kocoviny... a tak dále). Inu tenhle ten mucQ bložínek naleznete ZDE. A pokud tam zavítáte, tak bych byla upřímně vděčná za nějaký komentář - potěšilo by mě to.

Inu popojedeme. LARP, na ten nesmím zapomenout. Tak tedy bylo nebylo...
V pátek jsme s Anyou přijely k nám domů a trošku se dělaly kraviny, seznámila jsem ji se Zakem a Goblinem... Bylo to super. Umíraly jsme smíchy a spousta hlášek byla tak epická, že jsem je musela zapsat i do mého milého hláškovníčku, který nosím pořád po ruce. Časem plánuji napsat článek, který se bude hláškám věnovat a tak je teď nebudu zmiňovat. Inu asi v pět ráno, kdy už jsme měly spát, protože se vstávalo hodně brzo ráno - měly jsme vstávat nějak na sedmou abychom mohly hned v osm vyrazit, ale chybička se vloudila - Anya pořád chtěla abych jí vyprávěla moje slavné pohádky. Plus jsme asi tak ve tři ráno začaly dávat dohromady kostýmy, které si na ten LARP vezmeme. Odnesly to moje kalhoty, které jsme propáraly jakože jsou roztrhané od drápů a taky jsem Anye půjčila moji milovanou motorkářskou bundu... jo, hrála vlkodlaka, ale vypadala jako kurva hustej punkáč (a jiná moje definice - zoofil, který sežral koně, protože mu ten kůň nechtěl dát a proto teď vypadá jako masožravej punkovej kůň, co trpí schizofrenií a představou, že je vlkodlak). Sama jsem jela za nekomantku a drogovou dealerku, což jsem měla fakt skvěle vymyšlené s tím, že Goblin jel za alchymistu.
Goblin to měl v pohodě, měl splněný hlavní cíl hry asi během prvních deseti minut. Jeho hlavním prioritním zájmem totiž bylo dostat se z mé moci a nejlépe mě zabít. Jo a já jsem génius a vyřešila jsem to jednoduše, nabídla jsem mu pracovní kontrakt a založili jsme oficiální drogové doupě.
Nakonec to tedy vypadalo tak, že jsme neměli ani minimální šajn o příběhu, ale za to jsme měli 98% procent všech herních peněz a nejlepší bojové schopnosti díky elíkům. Připletli jsme se ovšem i do závěrečné bitky, kde jsem jako frajer zůstala nejdéle na živu, hehe. No a jinak pokud jde o boj - jsem na sebe velmi, ale velmi hrdá. Pokosila jsem frajera, co dělá LARP deset let. A ano, budu o tom mlet do té doby, dokud nedostanu od nikoho pořádně na prdel a opadne veškerá moje čest, hehe. Akorát mě štve, že aréna nebyla dokončená, protože mě v ní nikdo neporazil. Jasný, byli tam takoví mástři proti kterým bych neměla žádnou šanci, ale na druhou stranu bych to chtěla zkusit. Akce to byla skvělá, domů jsme se dostali nějak kolem půlnoci, protože se nejdřív šlo do hospůdky pokecat a ujasnit děj. Řeknu vám, že to měli zatraceně promyšlené. Geniální.

Pokud jde o koncert, tak jsem v pátek byla na Clockwork Orange Night. Byl to takový Oi!/Punk večer, což bylo fajn. V pátek jsme hned ze školy jeli na intr a pak k jednomu punkáčovi s hardcore jménem Péťa, ke kterému jsme si nacpali svoje saky paky a pak jsme vyrazili do clubu. Tedy zewlilo se tam až do začátku akce. Moc se mi to nechce rozepisovat, nejdřív to byla vcelku krutá nuda, sem tam se chodilo na cigárko a tak. Ale pak, když začaly hrát kapely, tak bomba. Seznámila jsem se tam s hromadou super lidí a pohoda. Jednomu frajerovi jsem pořád čorovala úžasnej gothic kabát se sicherkama a byla to sranda, hlavně protože jsem ho tahala po zemi. No, kurva jedna (ženská majitele) zákazala nalejvat nám pivo, ale mně to bylo celkem šumák - Marek - ten týpek s kabátem tam pil semnou napůl, takže haluz. Docela bych chtěla najít fotky, protože jsme byli prostě v kotli před podiem. Taky se mi tam suprově povedlo ztratit při pogu mobil, ale po hysterickém záchvatu se našel u mých milých pinglů, takže pohoda láčes. No, jinak tam byli fakt pecka lidi, třeba Kapitán Meloun a tak. No, problém nastal až po koncertě, za prvé - Péťa se dozvěděl, že si od něj nemůžem vzít ráno věci a tak jsme si pro ně museli jít a pak jsme se vrátili do clubu. Káťa s těžkým kufrem, já s těžkou krosnou. Ta ženská majitele nás poslala do píči, že tam nesmíme, že je pozdě, ale majitel nás tam vzal a tak jsme tam pak ještě pařili (opět jsem byla zvaná na zeleného anděla - zelená půl na půl s absinthem, ňuf). No, jinak tam pak byl Alex, který přišel na afterparty. Jeblo mu totálně v palici a pokusil se mě uškrtit a mlátil mi hlavou o zem, tak jakože cajk no, prostě přebral a měl z nějakého důvodu haluze, že jsem mu počořila pětikilo a doklady. Hm, sranda, hlavně, když původně říkal, že sebou má šedesát korun. A o hodinu později to zdvihnul na nějakých šestset. Tak jako cajk, no stress. Klasický koncert. No a majitel klubu jelikož je super nás ubytoval a na dvě hodiny jsme se vyspali na jedné matraci a ráno jsme hned vypálily na nádraží. S Káťou to byla super akce a myslím, že když bude možnost (a že mému otčímovi zase jebe, takže to nevidím nadějne), tak si na nějakou podobnou ekšn určitě ještě vyrazíme.

Jako další bych chtěla podotknout, že byste všichni měli začít cestovat povinně autobusem. Stala se mi taková super věc. Chci si takhle jet do Prahy busem a ejhle, ujede mi. Tak sedím doma, že pojedu dalším. Tak jako znuděně na sebe nahážu, co nejpohodlnější hadry, protože nepočítám s tím, že bych měla možnost si sednout. Namaluju se velmi pofidérně neb se domnívám, že nikoho známého ten den nepotkám. A tak si v klídku nastoupím do autobusu a koho to nevidím - bývalého spolužáka. Tak začneme kecat a nějak se zmíním o LARPu a tu vidím takého frajera, co si sundává sluchátka a hned se mě ptá jestli jsem LARPerka a začne se semnou bavit. Po pár zastávkách jsme měli možnost si i sednout a celou cestu jsme vykecávali... No, Ondra původně plánoval jet na Černý most, ale jel semnou až na Florenc a pak až na intr. Prostě paráda.
Nu a asi tak o den později jsme spolu tedy začali chodit, nu :D Ne, řekněme, že Ondra je fakticky super, sympaťák, inteligentní (až moc... občas mě děsí), šílený, LARPer a tak dále.
Ideální stav. Akorát kvůli vytíženosti vysokoškoláka na mě nemá moc čas (no, aspoň mu začnu lézt na nervy až za delší dobu, hehe). Jo, to jsem asi ještě nezmínila - chodí na ČVUT, což mě popravdě vyděsilo úplně ze všeho nejvíc. Ano, bojím se ajťáků (tak jo, trošku s nadsázkou.. přiznávám, že si vedle nich spíš připadám jak negramotný idiot, co se týče počítačů).
Už ho viděla i celá maj laf femily a hodnotili ho vcelku kladně. Ačkoliv otčím skepticky prohlásil, že tak inteligentní kluk semnou ani omylem nevydrží déle jak týden. No, mám trošku strach, že by mohl mít pravdu - přece jen jsem absolutní idiot - a hlavně hrozně otravné, infantilní, šílené, schizofrenní, věčně hladové a nadržené, totálně imbecilní, hloupé, natvrdlé, paličaté stvoření. Hehe. Ale bacha, maminka typla větší ligu - prý možná i měsíc.
Jako fakt děkuju rodičům za jejich úžasné typy, hlavně po tom, co jsem měla osmiměsíční vztah. Milé, opravdu.
Avšak nejlepší je babička - ta mi oznámila, že mám dobrý vkus a řekla, že nebude hádat jak dlouho nám to vydrží, ale že nám to přeje. Heh. Kruté. Prostě moje milá rodinka.
Jo, ale jsem velmi obětavá bytost; dokonce přestávám i kouřit, huhu. Jsem sice špatný nekuřák, ale snažím se. Ovšem někdo by mi měl pověsit na krk ceduli "POZOR! Nebezpečné cosi. Snažící se nekouřit; nekuřte proto v nejbližším okolí nebo vás to umlátí vaší vlastní cigaretou a pak vás to ještě donutí po smrti sníst vajgl. Je to cvok!" a nebo "Extrémně nervní výkyvy z nedostatku nikotinu, vyhýbejte se, nemluvte a nedýchejte." Takže tak.

Další kapitola je škola. No, jako sranda. Prakticky samé dobré známky, jasné najde se pár vyjímek, ale myslím, že na pololetním výzu budu mít maximálně nejhůř za tři, ale snad ani to ne - ačkoliv u matiky by se s tím možná mohlo počítat. Pro sichr. Což mi připomíná, že tenhle článek píšu ve dvě ráno v neděli. Divný, co? Áááno, nejsem na intru. Zewlím si v klídku a v pohodičce doma neb zítra musím jít podepsat smlouvu na praxi (jo, kreténi tam prostě nebyli v sobotu, měli tam jen brigádnici).

Jsem magor, normálně mě začaly lákat společenské akce. Tak jasné, když jsem byla loni na gympláckém plesu, tak se mi tam moc líbilo, ale to je něco jiného. Nejspíš půjdu za čtrnáct dní na věneček bývalé třídě (tedy pokud ukecám někoho, aby mi šel jako doprovod... hej, to je kurva hustá ironie - nikdy mě nikdo nepozval na ples - ačkoliv jasné, byla jsem jen na jednom, ale i na ten jsem si doprovod musela dotáhnout sama). Nějak v lednu pak máme imatrikulační ples, kam se taky docela těším plus pak má ještě maturiťák kámoš a tam chci také jít. No, legrační. Ale nevím, jak budou peníze na vstupenky. Protože a jelikož jsem chudá a na mizině a nemám ani na jeden vánoční dárek, což je opravdu smutné a nevím, co budu dělat. Sice nesnáším vánoce (ano, systematicky je píšu s malým písmenem), ale co mám asi tak dělat jiného. Jsou prostě lidi a bytosti pro které ty dárky musím mít, to je dáno. A já jsem v háji. A nejvíc mě štve, že mám neplacenou praxi, to je tak deprimující.
Tož další věc je, že bych si měla najít práci protože potřebuju na příští rok na ubytování. Áno, Cassinka si bude platit bydlení, což teda kurva nevím, jak udělám, ale to je problém, který prozatimně do nového roku odsouvám a pak nad tím začnu přemýšlet.

Dneska jsem měla poměrně žůžo den, byla jsem maximálně rozmazlována. Ano, byla jsem celý den po hospodách, ale pila jsem tedy jen colu a malinovku. Jo, měla jsem nějakého panáka a sem tam jsem od Jirky nebo od Goblina ucucla pívo, ale jináč nic. Víte jak je bomba prostě si tak sedět v hospodě a nechat si od jednoho frajera masírovat svoje milované nožičky, ručičky a od druhého zádíčka. Lidi, fakt libovka. Myslela jsem, že umřu; v tom dobrém slova smyslu. A vyfotila jsem hafec uměleckých fotek, které možná zveřejním i na svém kreativním blogu, huhu.

Mám hlad. A chuť na cígo. Což je pekelná kombinace, ale jelikož jsem téměř nekuřák, tak si nedám cigaretu, ale sežeru nanuka. Což je děsivé, protože jsem jich za víkend snědla snad třicet. Za chvilku asi neprojdu ani dveřma, což by bylo opravdu, ale opravdu špatné.

Takže... já jdu na nanuka a vyžrat ledničku. Vy se tu mějte (pokud tohle tedy někdo čtete), zanechte komentář, ať vím, že ještě víte, že žiju, echm a baklažán. Nu, nic. Zase mi hrabe.

Cass

Co se dělo po napsání článku:

Edit 3:13 -
Jsem hrozně líná jít do ledničky či do mrazáku pro cokoliv. Ani pro nanuka nejdu. A mám hrozný hlad. A jsem líná slézt ze židle na zem do pelechu. Potřebuju někoho, kdo mi přinese ham ham a odnese do postýlky, bůůůůů.

Edit 3:40 -
Lenost přetrvává. Mám opravdu velký hlad a asi budu okusovat stůl. Vedeme šílené a mírně úchylné debaty s kámošem přes facebook. Umírám tu smíchy a jsem tak utahaná, že už zvládám jen zvedat koutky.

Edit 3:44 -
Nemůžu, brečím smíchy. Lenost musela jít stranou. Dusím absolutní výbuch smíchu svojí milou dekou s medvídkama (to si nedělám prdel, svoje milované goth povlečení mám totiž na intru).

Edit 3:59 -
Došla jsem si pro jídlo a pro pití a pro nanuka!!!

Edit 4:03 -
Proč se mi snaží vymluvit, že jsem andílek?!

Edit 4:12 -
OMG T_T"

Edit 4:16 -
PROČ KURVA ŘEŠÍME TAKOVÉ PÍČOVINY?!?!?!

Edit 4:17 -
Mě opravdu, ale opravdu nezajímá, koho chce Mára ohnout.

Edit 4:18 -
Musela jsem slézt ze židle, abych zapnula topení. Nesnáším zimu.

Edit 4:19 -
Noční (respektive ranní) facebook party rozpušena. Jdu spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Danny Danny | Web | 3. prosince 2012 v 15:12 | Reagovat

Je fajn vědět, že tvůj život jde taky někdy nahoru...
Ondra je z ČVUT? Hey, tak tu mám blízko, bydlím kus od Dejvic :D! Chceš tam někdy vzít? ^^

2 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 3. prosince 2012 v 16:17 | Reagovat

Ou yes! Cassie žije! Paráda!!! Na rodiče se vyčtverečkuj, je to jenom na vás, jak dlouho vám to vydrží a já doufám, že dlooooouho :) Keep smiling! Btw, práci sháním taky, páč sme na mizině celá rodina...hm, sranda :D

3 VelííQ VelííQ | Web | 3. prosince 2012 v 19:47 | Reagovat

Taky nemám pár co je ČVUT, ale dobře, je to něco s počítačema :D Ať vám to vydrží :D :) Super, že se máš dobře.. no a že žiješ ^^ :D

4 Gabriel Dantes Decay Gabriel Dantes Decay | Web | 4. prosince 2012 v 10:42 | Reagovat

Ty woe..to jsi psala seminární práci či co..?  :D tohle fakt nedám, to je na můj mozek moc dlouhý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.