kurva, jsem totálně v piči

5. srpna 2012 v 15:38 | Cassie D. Michaelis |  Skryta ve stínu
Problém, velkej problém. Chtěla jsem psát hafo věcí a skvělejch zážitků, chtěla jsem psát o prostě o spoustě věcí, ale nemám na to.

Psychickej kolabs, chci umřít. Nějak jsem včera zas dala nějaký prášky, ale vychytala jsem to fakt krásně, otčím mi udělal nějakej pitomej drogovej test a vyšel mu samozřejmě pozitivně na THC a na amfetamin (což nechápu, jak po antibiotikách můžu mít pozitivní výsledky zrovna na tohle).
Čeká mě tahání po doktorech, možná i policajtech. Bože, já se radši dřív zabiju, protože ten zkurvenej zmrd, kterej si chce říkat, že je můj otec - chce dělat hlavně problémy mým kamarádům. A to fakt ne... na to se dívat nebudu... bohové věřte mi, že na to nemám.

už jen prostě sebrat odvahu abych to skončila. takže se všem omlouvám, hlavně Tobě bráška, že jsem Ti slíbila, že budu bojovat, ale já na to nemám... ještě to pořádně promyslím a najdu si způsob a sepíšu poslední zpověď - jak mi to krásně sedí do toho řetězáku... chacha... tak teď uvidím jestli budu mít dost odvahy na to, abych prostě řekla, že končím...

tak... snad se tu ještě nějakej ten článek ode mě objeví...

Cass
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nertina Nertina | 5. srpna 2012 v 17:23 | Reagovat

Cass... ty sama víš, že to je píčovina. Nebudu se ti tu snažit natloukat do hlavy, jak je svět krásně pastelově barvičkovej, protože to není pravda. Ty máš ale to štěstí, že žiješ v jeho bezpečnější části, kde se můžeš svobodně rozhodovat. Asi si říkaš, že to je stejně tak akorát na piču, protože celej tenhle svět je o ničem. A máš pravdu, protože "tenhle svět" není nic víc, než jedno blbý zrnko prachu ve vesmíru. Možná to zní depresivně, ale člověk si díky tomu taky uvědomí, že na jeho "činech" nestojí a nepadá veškerá existence. Můžeme si dovolit dělat chyby a to, že několikrát po sobě zachybuješ neznamená, že příště to nemůžeš udělat správně.

Každej má jinej smysl života a to, že ty u sebe tvrdíš opak znamená akorát jedno- ještěs ho prostě neobjevila. Konec. To to tady vážně chceš utnout defacto ještě před začátkem? Můžeš mě osočit, že o životě vím leda tak královský hovno, ale já (jak asi víš) nejsem taky zrovna "neskonale hepy". Chovám k sobě upřímnou nesnášenlivost, mám strach z lidí, strach z toho co udělám, strach z přecházení ulic a strach prakticky ze všeho ostatního. Sice už se mě ti hodní pánové v bílých pláštích nesnaží narvat do ústavu- to ale neznamená, že se na mě za ta léta nenakydala kupa hnoje, ze kterýho se teď musím hrabat. Celý roky to šlo z kopce a teď se to pomalu šine nahoru. Kdybych se před těma dvěma třema roky zabila, nikam dál bych se neposunula. I kdyby ses měla následujících několik let jenom tak plácat v sebelítosti (dělá to každej a konkrétně já asi tak dvakrát víc, než by se dalo považovat za normální), pořád před sebou budeš mít tu naději, že jednou se můžeš zvednout a prostě jít dál. Nebude to snadný, ale spousta lidí před tebou a předemnou to dokázalo. Když se ale teď sama rozhodneš utopit se, těžko s tím potom něco zmůžeš.

Ono totiž nezáleží tak úplně na tom, jakej svět je. Záleží na tom, jak ho vnímáš a ten negativistickej způsob vnímání se dá změnit k lepšímu.

Hm, upřímně řečeno nevěřím tomu, že bys dočetla až sem, protože jsou to podle tebe nejspíš rádoby psychologický sračky nějakýho posranýho sluníčkáře, co neví, co je to deprese. O tom si ostatně můžeš promluvit s jizvama na mým předloktí. Já už tady asi nemám víc co říct. Ještě jsem vlastně nepoužila tu otřepanou frázi- "bude to dobrý", která taky není tak úplně pravdivá. Bude to sice dobrý, ale jenom když budeš ochotná pro to něco udělat. A když se to nepovede, snažit se znovu a znovu- tak dlouho, dokud to prostě nevyjde. To je celý.

2 Nertina Nertina | 5. srpna 2012 v 17:24 | Reagovat

P.S.: Projdi si archiv svýho blogu. Je na tom krásně vidět, jak (nejenom tvůj) život jde nahoru a dolu. To, že jsi v tuhle chvíli dole neznamená, že jednou nebudeš zase nahoře.

3 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 5. srpna 2012 v 17:38 | Reagovat

NEKONČÍŠ. Do řiti, máš toho před sebou ještě tak strašně moc! Tímhle si prošla strašná spousta lidí a dneska jsou za vodou. A jestli nevidíš důvod, proč se dál nechat dojebávat od okolí, mysli na to, jakoou strašnou spoustu lidí (s otcem v čele) nasereš, když to zvládneš. A na fotra se vyser, sám nebyl o moc jinačí, když byl v tvým věku a moc dobře to ví. Tohle nějak ustojíš, budou do tebe rejpat a pak to vyšumí, rozhodně nemá smysl se kvůli tomu odebírat někam do nirvany. Jednu ses vyhrabala, vyhrabeš se zase. Máš deprese a tak, to jo, ale jseš kurevsky siůlná, uvědom si to, holka. Uvědom si to a využij toho!

4 Dotty Jeffree Dotty Jeffree | Web | 5. srpna 2012 v 20:20 | Reagovat

ZAPOMEŇ NA TO...prosím, ségra, vyser se na to..život jde nahoru a dolů, nedívej se na to kurva zas tak černě...hlavně se, PROSÍM nezabijej...Doktory a fízly přežiješ..hlavně pak zas toho nespadní..hlavně ser na sebevraždu, mám tě rád, ségra...byla by tě strašná škoda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.