Dáš si čaj, líh a nebo ostřejšího?

3. června 2012 v 14:20 | Darion |  Krabice od pizzy
Takže, slyšte slyšte, velevážená Darion se opět rozhodla napsat nějaký ten čipešek článeček na TT. Předem upozorňuju, že článek bude nasládlý s příchutí ovocného čajíčku a zároveň nahořklý jako můj nenáviděný pelyňkový (či jak se tomu kurfa nadává) čaj. Nu nic, milí zbloudilci, jež jste zavítali na mé blogové území - slyšte slyšte, již nastal konec okecávání a popojedem k výplachu mýho mozku - tedy, odborně řečeno - k článku.



Mhm, na počátek článku se již tradičně zamyslím nad tím, jak se tento článek dá pojmout. Což je většinou logické pro veškeré pisatele, ale neboť jsem přečetla pár článků na toto téma říkám si, že není zase tak špatné zdůraznit, že se na danou "problematiku" (je jedno, jestli se jedná o příchod apokalypsy, výprodej v kauflandu nebo článek na téma tejdne) můžeme podívat z více úhlů pohledu.

Tak tedy...

Každodenní šálek čaje - Stereotypní činnost/děj, který nás pronásleduje či navštěvuje den co den
- Pro většinu lidí je to práce nebo škola (vyjma víkendů), ale můžeme si pod tím představit i třeba zvyky, které opakujeme den, co den. U mě je to třeba ranní cigárko. U mé matky je to také ranní cigárko, ale v kombinaci s kafíčkem. Někdo zase každé ráno vstane a zapne počítač. Já nevím, co dodat, možná jen to, že nenávidím stereotyp. Ubíjí mě. Ale na druhou stranu opravdu nemusím rozsáhlé velké změny, takové ty jednorázové mi nevadí, ale něco, co zasahuje do dalšího chodu života a posléze se to stává samo o sobě stereotypem - jo, tak to mi vadí. To se nemusí měnit nic a vyjde to na stejno. Tudíž řeknemě, že každej má svůj každodenní šálek čajek - pro někoho je to skoro celej den, opakující se v nudném jednotvárném tempu, pro někoho je každý den rozmanitý, originální a jedinečný. Nezáleží to však jen na nás, jak zvolíme svoji životní cestu a životní styl, záleží to i na okolnostech - těžko se studenti vyvlečou každodenímu ubíjejícímu sezení v lavicích (pomineme-li chození za školu), na kterém není nic vyjímečného a stejně těžko se lidé vyhnou práci. A pokud ta práce není pokaždé malinko jinačí (třeba takové cestování je něco úžasného, poznávání nových míst... stereotyp zkrátka jen v minimální míře). Každopádně jsem chtěl pouze ukázat, že každý z nás má v životě nějaký ten šálek , který si sám servíruje - nebo je mu servírován, je jedno jestli se jedná o osobní rituály, zvyky či "povinnosti". Je jedno oč se jedná, zkrátka to tu je. Někdy nám to je nepříjemné, ale jindy si nedovedeme bez téhle opakující se rutiny (třebas to ranní retko, surfování po internetu, snídání nesquika či provozování nějakého sportu) život ani představit.

Skrytý název pro Anglii
No a ne snad? Když se řekne Anglie, hodně moc lidí si vybaví čaj, kterým je tahle země proslulá. Však víte o čem je řeč, ne? Čaj o páté. I když... kolik z vás ví, že tenhle zvyk pochází vlastně z Francie a Anglie ho jen přebrala ačkoliv je právě Anglii přisuzován jeho počátek? Ha, možná jste to nevěděli. Ale tak když už jsme u toho čaje o páté, tak bych ještě zmínila, že formální podoba tradice už žije převážně v turistech, kteří navštěvují takzvané tearooms, kde k čaji podávají i různé dobroty (nějaké koblihy či dortíky). Prostě jsem jen chtěla říct, že nezmínit Anglii v tomhle tématu by byl zločin neb je to zkrátka a dobře místo pro milovníky čaje jako vyšité. Čaj ke všem jídlům, pitím a blablabla, zkrátka a dobře, "každodenní šálek čaje" může bejt nenápadně skryté téma tejdne "Anglie", jehož pravou tvář odhalí jen naprosto geniální jedinci (jako třeba já!). Ne, dobrá, konec s konspiračními teoriemi o skrytém významu tématu tohodle týdne, a popolezme ještě o kousek dále.

Čajuju, čajuješ, čajujeme
No, nejspíš nikoho nezajímají odborné žblemty o všem možném tykájícím se čaje. Tudíž sem opravdu nebudu cpát nějaké informace, které se toho týkají. Jsem moc líná na to abych přemejšlela. Možná jen zmínka, že já osobně mám ráda černej čaj a někdy zelenej, ovocnej si dám, když nemám na výběr jiné. Pokud jde o ovocné, tak preferuji třeba citronový. Jinak třeba z bílých čajů mám ráda jasmínovej. Co teda ale nemám ráda jsou bylinkové čaje (jestli tomu tedy můžu říkat čaj, ale asi jo... i když to teda není vyrobeno z čajovníku, ale hehe, koho by zajímaly takové drobnůstky), třeba heřmánkovej, pelyňkovej a obdobný blivajzy, který mají údajně léčivé schopnosti. I když na druhou stranu jsem narazila na super bylinkovej čaj, kterej mi fakt chutnal, měla jsem ho jednou v čajovně, kde jsem byla s kámošem, když jsem u něj byla na prázdninách a ten čaj byl fakt icky mňamka. Problém je, že měl tak nevyslovitelnej nenapsatelnej a nezapamatovatelnej název, že už si na něj opravdu nevzpomínám, nu, škoda. Každopádně já čajuju specifickým způsobem - čaj zásadně zalévám do půlky horkou vodou, pak ho ochutím a doleju studenou vodou, abych ho mohla pít. Je jedno jakej je to čaj, ale vždycky tam narvu kolem pěti lžicek cukru a dosti citronu, muhehe. Avšak mám kamaráda, který čaj také pije zajímavě - je mu jedno, co je to za čaj (černej, zelenej, ovocnej, bylinkovej, bílej, temně zelenej s fialovejma proužkama) a vždycky si do něj po anglicku leje mlíko a na vrch si dá šlehačku. Občas mají lidé divné zvyky, že?

A šálky, nesmíme zapomenout na šálky!
Varianta hrnečku. Co více dodat?

Čaj, čaj, čaj a zase jednou čaj. Všude je čaj!
Páni, obdivuju ty, kteří se očima doplazili až sem. Gratuluji, úspěšně jste absolvovali můj výplach mozku. Tudíž, co kdybychom si zašli na šálek čaje, co vy na to? Já tu sice celou dobu piju svůj milovaný černý čaj, ale dostala jsem chuť na další, protože jsem ho již dopila. Tudíž nejspíš ukončím tento nudný, nezajímavý a nic neříkající čaj článek (bohové, mě už z toho čaje jebe, čaj je všude a čaj ovládne svět za pomoci tabáku, třeste se, uhááááá) a půjdu si udělat čaj.

Ještě bych chtěla všechny indidua odkázat na wikipedii, neb tetička wiki všechno podá smysluplněji a pravdivěji a nejspíše i zajímavěji nežli já.

Když budete chtít, stavte se na čaj, můžeme spolu polemizovat třeba o světovém spiknutí zlých čajovníků.
Ale dost řečí... jdu si udělat čaj.

Mějte se pozemšťané a pozemšťanky, čajumilky a čajumilové.
Čaj s vámi.

Vaše Darion
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 3. června 2012 v 15:05 | Reagovat

No, to je vskutku zaujímavé

2 kirma-lee kirma-lee | Web | 3. června 2012 v 15:13 | Reagovat

Můžu říct, že jsem čajofil xD A mám ráda skoro všechny druhy čaje. A wikipedie ti to vysvětlí takovým způsobem, že ti z toho jde až hlava kolem :D Do Anglie bych se někdy chtěla podívat, je to můj sen-stejně tak do Japonska.
Fakt pěknej článek!

3 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 3. června 2012 v 15:15 | Reagovat

Jenom doufám, že ten čaj, které výhledově ovládne svět, nebude heřmánkovej :D

4 VelííQ VelííQ | Web | 3. června 2012 v 20:28 | Reagovat

Pochybuju, že by to wiki zvládla tak poutavě :P
Já čaj nemusím, když ho dostanu, tak vypiju, ale doma si ho nedělám :)

5 Jeffree Michael Metalist Black Jeffree Michael Metalist Black | Web | 4. června 2012 v 14:13 | Reagovat

Oproti tobě je wiki nic..:D Tak já čaj moc neuznávám, možná jenom tak čaj s rumem bez čaje. :D Ale povedený článek..:)

6 Fran Fran | Web | 4. června 2012 v 19:34 | Reagovat

Já čaj nerada, ale článek každopádně pěknej :)

O vtipný hodiny já přicházím už tak nějak tradičně, ale ty Trollers si teda fakt ujít nenechám :D A jo, zeměpisáře natáhnout na skřipec.

7 Kimberly B. Kimberly B. | E-mail | Web | 10. června 2012 v 21:10 | Reagovat

Byla jsi někdy v Anglii? Já ano a nepřijde mi, že by tam byl čaj na každém kroku. ;-) I když je pravda, že v Anglii hraje čaj jistou roli, tak si s ním spojím spíš Čínu, Japonsko, nebo Rusko. Jinak pěkný článek!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.