Chlastá celá planeta

29. června 2012 v 0:32 | Cassie Darion Michaelis |  Skryta ve stínu
JEBU NA PITOMOU DARION. JEBU, JEBU. TO NEJSEM JÁ. KURVA, POLIBTE MI. PROSTĚ JSEM TO JÁ, CASSIE. ODMÍTÁM UŽ PSÁT JAKO VLASTNĚ NĚKDO JINEJ. Tohle jméno už je jako moje vlastní. Okamžitě si mě přejmenujte na odkazech v oblíbenejch. Jestli mě tam někdo máte. Ha.

Kurva, měla bych napsat článek o školním výletě a tak, slíbila jsem si, že to ještě dneska udělám, ale nevím, nějak se k tomu nemůžu dokopat. Mám depresi jak sviň. Opět, po dlouhé době začínám do všeho padat a všechno padá na mě. Připadám si jako drcená pod váhou nějaké obrovské masy, která se mě snaží totálně zničit.

Přicházej prázdniny. Já je nechci, akorát budu muset sama sedět doma a nudit se u počítače. Jo, přesně tak se slaví poslední prázdniny před střední. Krása, že.

Napsal mi jeden člověk, kdysi jsem o něm psávala na druhý blog - jde o toho, za kým jsem byla do HK a šla jsem pak tu krásnou pěší tůru. Jo, tak přesně tenhle člověk mi napsal. Věříte mi, jak mě to položilo na kolena? Po tak dlouho době? Po hrozně dlouhé době jsem opět brečela. Kurva, kurva, kurva! Nenávidím se, nenávidím lidi. Všichni chcípněte. ÁÁáá. Sakra.

Shrňme si to. Sedím si v pokoji, na pokraji zhroucení. Kouřím poslední cígo z tabáku a chytám nerva, že jsem nevydržela a šla jsem si koupit normální cíga (ne, opravdu mě nezajímá, že mi byl udělen zákaz kouření doma i v okolí baráku... jebu na to). Jo, proč nenarvat všechny cashe do cigár... proč ne.

Mě ta rodina zničí. Jak já svého otčíma nenávidím, jak moc... Nebudu popisovat konkrétněji to, jak se mě snaží psychicky (velmi úspěšně) zruinovat. Prostě krása. Mám se fajn, díky za optání.

"Proč se mi pak diví moje pohodová máma, že chodím spát skoro denně nalitej?" (Škwor)

Ano, to je další kapitola. Když není doma otec chlastám a hulím, co to jen jde. Už to fakt zase nezvládám, jinak to prostě nejde. Je to k ničemu, je to na nic, ale prostě... jo. Je to tak. Nespadnu už do ničeho, vím, co dělám. Není to věta, každýho závisláka - já to opravdu vím - a znám své možnosti, jsem schopná ze dne na den přestat. S jakýmkoliv zlozvykem. Proč je takové komplikovanější, ale je to tak. Jsem na to hrdá, ale teď je mi to plus mínus fakticky jedno.

Pokud jde o zejtřek (respektive vlastně už dnešek). Beru výzo, jdu s Fran na le jointa nebo le sklo a budu někde courat. Do HK jet nesmím, na klubovnu nejdu (ano, oslava konce školního roku, kterou jsem vymyslela já s Jiřanem, ale nejdu tam... nemám nervy na to bejt s lidma, nemám prostě). Takže se budu jen někde courat a zewlit. Pokoušet se dostat z deprese.

S mladým jsem se pár dní neviděla, ale ona ani není chuť. Ona není chuť vůbec na nic. Nejradši bych usnula a nikdy se nevzbudila. Jo, to by bylo opravdu krásný, nádherný...

Jenže nemůžu. Dala jsem slib, mému bráškovi, že budu bojovat a snažit se. Tak já se teda snažím. Ačkoliv mi to moc nejde.

Jinak bych mohlo poděkovat mému vlčímu bráškovi, že se nějak před chvílí aspoň na čtvrt hodinky stavil, protože mi to moc pomohlo. I když mě matka seřvala (ale tak.. zvyk.. u nás se pořád jen řve, nebo tu je tichá domácnost). Jsem ráda, když vidím, že nejsem tak úplně sama. I když si tak připadám. Jako kdybych byla zavřená v bublině a jen se dívala na lidi a bytosti zevnitř. Prostě taková ta moje clona, kterou se nedá projít. Na druhou stranu se takhle dokážu úžasně sledovat věci s nadhledem a jakýmsi tragikomickým zamyšlením. Úžasné.

JE TO VŠECHNO KURVA V PIČI!

A jinak pohoda.

Nanana.

Měsíc svítí. Chci ven, běžet, někam pryč. Do lesa... někam.

"Co chceš k narozeninám?"
"Prachy..."
"Na co?"
"To nevim, ale moje jiný přání jsou nereálný..."
"A jaký?"
"Nechte mě trošku žít..."

Docházej mi cigára. JAK je to možný?

A ještě mě sere, že nemám žádnej chlast. Bohové, já bych se tak ráda vožrala do němoty (a že mi to nejde, že utratím hodně peněz). Pokud jde o větší akce, asi bych zmínila sobotu. Koncert - Katapult. Jeli jsme tam s Goblinem. Než to začalo ožrali jsme se jak hovada, takže jsme tam šli na tři písničky a pak ven se dávat dohromady. A to jsem měla asi jen o čtyři piva víc, ale že jsme toho vypili... ("Bleju si na vlasy..." "Já taky...") Průser. Pak bych vynechala všechny komorní akce ve čtyřech lidech. Větší akcička byla myslím, že včera. Nebyla jsem ve škole, byla jsem na akademii bejvalý třídy (o tom, o vysvědčení a o školních výletech snad napíšu zejtra), kdy jsem pak šla na chvilku domů a pak do žiďáku. Naše třída se ještě učila a já asi s dvaceti lidma kalila v parku. Nespočítám kolik jsme vypili nealka (víno, pivo) ani alka (rum? vodka? už nevim)... ani jointy nespočítám. A opět jediná relativně střízlivá (a Jiřan si máchal hlavu v řece, hehe). Takže jo, kurva, chlastá celá planeta.

Děti jsou zkažený. Včera s náma chlastali Schauma i Jir Ka, kterejm je něco okolo třinácti. No jo. Tak jsme vlastně stejný.

Je to smutný. Jde to všechno do kopru. Jde a jde.

Další retko.

Bude půl jedné, za pár hodin vstávám a jdu si pro nějakej nepodstatnej kus papejru. Lidi od nás chtěli jít oblečený jako v šedesátejch a sedmdesátejch letech (nebo v 70 a 80?). Jebu na ně. I když jsem uvažovala, že kdyby to fakt byly šedesátý léta, tak půjdu za hippiesáckou máničku, mruhehe. Ale půjdu normálně, prečo to nějak hrotit. Jo... proč to nějak hrotit.

Proč hrotit cokoliv? Na ničedm nezáleží.

Na ničem. Hejhou, tak jdou.

A my všichni plavem na vlně, kterou nám někdo přivedl. Nedláždíme si vlastní cestu. Necháváme se unášet. A říkejte si co chcete.

Chtěla bych se něčím zabavit. Nemůžu spát, spala jsem celej den. Ale nemůžu najít fixu, abych si dočmárala skříň (kreslím na ni loga kapel, až to bude, tak blejsknu, stejně jako všechny ostatní svoje výtvory). Nemám nůžky a izolepu, abych si dolepila krabičky na zeď (prej to u mě vypadá jak v trafice). Nemám zkrátka nic. Asi taky nic nebudu dělat. Jen tak brouzdat po netu.

Každopádně už asi není co psát. Snad se zejtra donutím sesmolit něco smysluplnějšího.

Jo a lidi nehulte, nekuřte a nechlastejte. Ministerstvo zdravotnictví varuje, že to škodí zdraví.

Ale kašlete na to, stejně všichni chcípnem. (I když "Lejdy Vanilka" říká něco jiného - pobavilo, zde. Doporučuju to zkouknout Fran :D)

Ale vážně... vzduch je hnusnej, ty sračky, co jíte a pijete bejvaj plný vlastně jakejchci jedů. Tak si nejdřív uvědomte, jak dbáte vo svý zdraví vy, vy moralisti.

Joo. Takže... se tu mějte.

Cass

EDIT 1:30: Tak jsem si našla zábavu, udělala jsem novej dessing. Stojí za hovno, ale nenudila jsem se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VelííQ VelííQ | Web | 29. června 2012 v 9:07 | Reagovat

Nevím, co ti doporučit, aby ses zabavila... Číst si? Nebo koukni na nějaký dorama, ty jsou na takovouhle depresi dobrý. Občas no :D Jinak nevím, doufám, že ty prázky zvládneš :)
"Jako kdybych byla zavřená v bublině a jen se dívala na lidi a bytosti zevnitř." - tohle znám... Je to hrozný.

2 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 29. června 2012 v 13:28 | Reagovat

Drž se, holka. Nevím, co víc ti poradit. Co se toho duchaplnýho výblitku Lejdy debilky týče, prokázala obdivuhodnou schopnost kecat pět minut o něčem, co všichni slyší všude kolem naprosto pořád a podat to, jako by ty vole objevila Atlantýdu. Hustý.

3 Franzie Laforet Franzie Laforet | Web | 29. června 2012 v 14:46 | Reagovat

Ježiš, to video -___-
Pocitově jsem na tom přibližně podobně, i když hádám že přeci jenom o něco líp... taky se chystám napsat článek, ale jestli to dopadne... kdo ví.
Btw prsten je již zaplacen.
Tak v pondělí :)

4 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 30. června 2012 v 22:37 | Reagovat

Žeru tě. Miluju blogery, co se s tím neserou a píšou jak, když se jim práší od huby :D

5 Gabriel Dantes Decay Gabriel Dantes Decay | Web | 1. července 2012 v 14:47 | Reagovat

odkaz na můj blog? "viz web" v komentu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.