Když padá noc, přicházím já

15. března 2012 v 23:03 | Darion |  Můj svět
Zdravím veškeré existence, které nějakou náhodou zavítaly či zabloudily na tenhle blog. Tohle místo brzy bude vysoce radioaktivní a zanesené spoustou nehezkých věcí, tudíž následující čtení a pobyt na tomto zapadlém kousku blogového světa je jen na vaše vlastní nebezpečí.

Tenhle plácek, s velmi výstižnou adresou (ne, nemyslím tím tmu - jakože třeba sedím v jeskyni a píšu v absolutní tmě s vyplou obrazovkou O.o Pomyslně, ovšem že. I když... tma je skvělá a já v ní žiju - jo, už se jen stát vlkoušem :D to pak bude ještě lepší) si pro sebe zabrala osoba, která si říká Darion. Samozřejmě, že není sama, má i svoji druhou stránku, která si říká Freddie, a normální lidé tomu říkají schizofrenie.

Nevadí, popojedeme. Jsem bláznivá osobnost, u které se nekontrolovatelně střídají záchvaty naprosté šílené hrabavosti s nekontrolovatelnými depresemi. Jsem cholerik trpící zarytým flegmatismem. Jsem ojedinělý přírodní úkaz (který má ovšem svoji skoro přesnou povahovou kopii, akorát v provedení opačného pohlaví... a deprimuje mě fakt, že existuje někdo, kdo myslí tak jako já... vyšší síly, určitě). Jsem proměnlivá jako voda, nespoutaná jako vítr. Fajn, to zní kurva moc poeticky, a to fakt není moje parketa. I když dřív bývala. Naja, změny jsou život.

Hell, píšu naprostý nesmysly, ale tak už to bejvá. Muchlorohá šlehačka s turbo vrtulníkem na vás, aby jste věděli!

Dobrá, teď už ale vážně. Bagr.

Ne, fajn. Tak tedy vážně. Jsem malá hloupá holka, která se v poslední době snaží zabývat magií (a je naprostá lama), miluje noc, chce hrát na bicí (a umí jen základní rytmus) a nemá ráda ten despotetickej indoktriční systém, který se snaží vymlátit z lidí kreativitu a zadupat do země svobodného ducha (čtěte - školu). Dřív milovala psaní, pak si vygumovala palici hulením (ale pozor... už čtrnáct dní nehulím, což je dost úspěch vzhledem k tomu, že jsem prakticky půl roku hulila každej den i několikrát) a psaní nějak přešlo. Ale začíná se to vracet, mám hromadu inspirace... už jen najít tu chuť psát, vytvářet nová díla, nové příběhy.

Když to tak po sobě čtu, říkám si, že se mi vrací starý styl psaní... nevidím tu tolik depresivních prvků jako normálně.

Ano, to mi připomíná, že jsem se nehorázně zažrala do představy, že ze mě bude velkááá LARPerka, hehe.

No nic, tenhle článek opravdu vyznívá až moc vesele. To mě vskutku děsí.

A co na tenhle blog budu cpát? Nějaký kecy z mýho života, něco o mých zájmech, výplachy mého mozku a takový věci. Prostě nic zajímavého. Každopádně uvítám každého čtenáře, i když pochybuji, že se sem bude dobrovolně někdo vracet.

Nu nic.
Darion
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kláša, Flaška... Kláša, Flaška... | 16. března 2012 v 17:17 | Reagovat

Jo, jo, jo!!! Výhra :D Néé, jsem fakt šťastná, žes sekla s tím hulením... Já věděla, že to zvládneš a že se ta stará... No že zas budeš v pohodě... Poděkuj za mě té osobě, která ti pomohla, sice nemám páru, kdo to je a nikdy jsem nevěřila, že tam u vás narazíš na nějakou osůbku, která tě z toho dostane a pomůže ti, ale zázraky se očividně dějí. Tak ať se ti daří při šermu a taky při psaní (jo, už vidím tvůj starý styl psaní :D). Nový blog, nový začátek, tak se drž a nespadni zase do těch sraček... A deprese ať jde pryč, nic takovýho! :D Držím palce!!! :)

2 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 16. března 2012 v 18:36 | Reagovat

Na výplachy mozku se obzvlášť těším:D

3 VelííQ VelííQ | Web | 16. března 2012 v 20:26 | Reagovat

Joo, povídky! :) Na ty se fakt těším ^^ Taky jsem ráda, že si tak dlouho nehulila, snad ti to vydrží :)) A stejně tak s depresema... :)

4 Jeffree Michael Black Jeffree Michael Black | Web | 17. března 2012 v 13:11 | Reagovat

Hehe...zdá se mi to, nebo Cass má nový blog? :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.